Tormod Veill

Jméno (Titul):  Tormod Veill, vévoda Dramonský (nar. 161 A.K.)
Rodiče: Trivet Veill, vévoda Dramonský (nar. 128 A.K. – … A.K.) ; Margarita Veillová, rozená Elata (nar. 120 A.K. – … A.K.)
Sourozenci: Valerie Veilová (starší sestra, nar. 157 A.K.)
Manželka: Karolína Veillová, rozená Silloniová (nar. 155 A.K., svatba 181 A.K.)
Potomci: Karel Veill (nar. 183 A.K.), Izabela Veillová (185 A.K.), Tran Veill (186 A.K.), Lucas Veill, Anika Veillová /poslední dva potomci jsou osvojení/
Vyskytuje se v příbězích: Skryté poklady

Vzhled:
Výška: 175 cm
Váha: 90 kg
Vlasy: černé krátké
Oči: hnědé

Charakter:

Dá se říct, že svůj charakter zdědil po dědečkovi Tranovi. Je vnímavý, citlivý a navíc umělecky zaměřený. Nezáleží mu na tom, jak lidé vypadají, ale jak se chovají. Ač je důvěřivý a v lidech chce vidět jen dobro, dokáže rozpoznat, když s ním někdo chce pouze manipulovat.

Informace o životě:

Je mladším potomkem Triveta a Margarity, po kterých má zdědit Dramonské vévodství. Jelikož má být jednoho dne vévodou, od malička je vychováván tak, aby dokázal své povinnosti plnit. I tak mu však rodiče chtějí zajistit dětství, jaké měli oni a tak od svých šesti let jezdí společně s Michaelem a Valerii do Talronu, kde tráví čtvrt roku ve společnosti babičky a dědy. Současně ale vyrůstá i ve společnosti Aldormské šlechty a navazuje s nimi přátelské vztahy.

Ve věku sedmnácti let se na Dramonu seznamuje se Sofií Nimanovou – dcerou rodinného přítele Ryka Nimana. Společně prožívají krátký románek, o kterém nikdo netuší. Když o rok později v Tristenolu žádá Sofii o ruku, tak jej odmítá. Později téhož večera mu nabízí, že mohou být spolu, pokud všechny opustí. Tormod ji na jednu stranu chápe – ví, co všechno z lásky opustili její dědeček a otec – na druhou je ale svázán povinností následníka vévodství. Návrh Sofie odmítá a ráno odjíždí zpět do Aldormy.

Aby se vzpamatoval, odjíždí s výpravou učence z Akademie, Raimonda Kamparse na sever, kam se provdala jeho sestra Valerie. Zde se setkává s bílým drakem, který ač k němu přímo nehovoří, dokáže mu pomoc najít vnitřní klid. Když se posléze vrací na Dramon, je rozhodnutý na Sofii zapomenout a od otce přebírá část vévodských povinností.

Při jedné z návštěv u vévody Karla Silloniho se dává do řečí s jeho dcerou Karolínou. Ta, ač o šest let starší, byla v dětství jednou z jeho kamarádek. Tormod se Karolíně dokáže svěřit se svými raněnými city a odmítnutím od Sofie. Karolína jej utěšuje tím, že alespoň mohl poznat, co to láska je. Teprve v tu chvíli si Tormod uvědomuje, že má Karolína zjizvený obličej po prodělané nemoci, kvůli které si nikdy nenašla manžela. Je to věc, která pro něj nikdy nebyla důležitá, a proto ji nevnímal. Protože si ji pamatuje jako veselou dívku, diví se, jak moc se změnila. Karolína se mu svěřuje, že pro ni bylo nejtěžší vyrůstat mezi dokonalými sestrami. Tormod se v danou chvíli rozhoduje, že udělá cokoliv, aby Karolína alespoň na pár chvil zapomněla na své trápení, a po zbytek jeho návštěvy se věnuje pouze jí.

S Karolínou si posléze rok vyměňují dopisy, pravidelně se navštěvují, a stávají se z nich důvěrní přátelé. Postupem času si Tormod uvědomuje, že Karolínu pro její charakter miluje a přemýšlí, jak by si ji naklonil. Bojí se, že by si mohla myslet, že se jí dvoří pouze ze soucitu.

V den Karolininých pětadvacátých narozenin přijíždí na oslavu, kde ji předává jako dar obraz, který sám nakreslil. Na něm je zobrazena Karolína taková, jakou ji Tormod vidí – dokonalá žena. Karolína ze začátku jeho návrhům odolává. Nakonec však chápe, že ji Tormod opravdu miluje a odváží se mu přiznat své vlastní city.

Před svatbou Tormod odmítá na obřad pozvat rodinného přítele Ryka Nimana s rodinou – tedy i dcerou Sofií. Karolína, ač má stále strach, že by mohla o Tormoda přijít, jej přesvědčuje, aby je pozval. Ví, že Sofii stále miluje a nikdy na ni nezapomene. Chce mu tak dát najevo, že plně věří jeho citům k ní samé. Společně tedy dopis formulují tak, že dají hostům možnost pozvání odmítnout. Sofie Nimanová se sice na svatbu dostaví, ale jen proto, aby jim popřála dlouhý spokojený život.

Do roka od svatby se Tormodovi a Karolíně narodí syn, kterého pojmenovávají po Karolínině otci – Karel. O dva roky později se narodí dcera Izabela. Následující rok se narodí syn Karel pojmenovaný po Tormodovo dědovi – Tran.

Tormod je beznadějný romantik a je ochoten udělat cokoliv, aby své ženě udělal radost. Na Dramonu ji proto zřizuje skleník, ve kterém je možné pěstovat i přímořské rostliny. Neustále překvapuje Karolínu drobnými dárky, na jejichž výrobě se často sám podílí.

Když je jejich syn Tran dostatečně starý na to, aby dělal panoše rytíři, připadá si Karolína sama. Scházejí jí děti. Proto, když se dozví o dvou sirotcích, kteří přišli o své rodiče při požáru, prosí Tormoda aby se jich ujali. Společně si tak osvojují chlapce Lucase a dívku Aniku, kterým je v té době tři roky a rok. Tyto děti berou jako své vlastní. I Tran, Izabela a Karel je berou jako vlastní sourozence.

Tormod a Karolína mají od všech svých dětí celkem 18 vnoučat a dožijí se i prvního pravnoučete. Umírají společně ve spánku. Jejich děti to berou jako potvrzení jejich lásky, kdy jeden bez druhého neodkázali žít.