O knize
Rod krále je mrtev. Na trůně sedí uchvatitel. Hrstka věrných nazývaných Zrádci, se ukrývá hluboko v lesích a stráží právoplatného následníka a jeho rodinu. Nebo by alespoň měli. Nejsou však žádným skutečným odbojem proti současné říši. To jediné, co mají, je naděje. Arthur Elat je osmiletým chlapcem žijícím svůj obyčejný život v ukryté vesnici. Jeho život mu připadá všední a obyčejný. Nerozumí strachu ani naději dospělých. A přesto se právě on má setkat s dívkou, která má otřást jejich životy do samých základů…
Hlavní postavy
Arthur Elat – Caointiorn – Anatola Halimová – Sebastian Rawne – Frederik Dougs – Lucie Dougsová – August Halim
Svět
Aldorma je středověké království, kde lidé namísto bohů, uctívají draky. Král Sidus Clemens po smrti svých potomků předal vládu manželovi své nevlastní vnučky. Korunní princ Angus zemřel ve válce s barbary žijícími na Karaminských vrchovinách. Nejstarší princezna Rebeca se svým manželem a dvěma dětmi zemřela při požáru na Petrově Kameni. A nejmladší dcera Fiona s manželem a synem byli zavražděni spolu s královnou. Alespoň tak tomu lidé věří. Těch, kteří znají pravdu, že Fionin syn August přežil, je minimum. Někteří ho chrání, jiní ho chtějí zabít. Skupina věrných, kteří se rozhodli stát po boku právoplatného dědice se usídlila hluboko v lesích, kde zbudovali vesnici a nazvali ji Talron podle loveckého srubu prince Anguse. První vůdci jejich skupiny rozhodli, že budou vyčkávat. Na co přesně, ale prostí lidé nevědí. Draci je označili rudými vlasy, aby tak poznali své věrné. Jenže díky tomu jsou sami snadno rozpoznatelní pro své nepřátele. Uchvatitel trůnu touží všechny zabít, a tak je každý s rudými vlasy označen za zrádce královské koruny. Avšak ti, kteří dále věří v návrat rodu Clemens na trůn z tohoto označení udělali svůj štít a označení Zrádci nosí se vztyčenou hlavou…
Geografické údaje
Aldorma je malá země uprostřed kontinentu, který pojímá ještě království Tristenol na východě, barbarské kmeny v Karaminských vrchovinách na západě. Polostrov Tezárii na jihu, válečnou zemi Theos na jiho západě za Karaminskými vrchovinami a zemi za severním pohořím zvaou Země nikoho.
Důležitá místa Aldormy
Bývalé hlavní město: Telmir
Současné hlavní město: Dramon
Královský palác původních králů: Wildaran (vypálený draky a ztracený)
Vesnice Zrádců: Talron
vypálený hrad rodu Volan na severu: Petrův kámen
Dračí skála v údolí králů
O autorce
Autorka píšící pod pseudonem Jackie Decker se stále pohybuje mezi stovkami fantastických světů. Každý ten svět má své zákonitosti, historii, příběhy a své hrdiny. A ona je všechny důvěrně zná. Miluje rozmanité charaktery, obzvlášť ty, které nejsou ani dobré ani zlé. Ve svých příbězích dává důraz na lidskost a psychologii postav. Kromě psaní, které považuje za smysl svého života, se věnuje také rodině. Ráda čte, sleduje filmy, miluje muzikály, baví se a hraje RP. Protože vcítit se do charakterů je základním kamenem dobrého psaní.
Autorka ilustrací:
Kniha k zakoupení
Palmknihy.cz – O2Active – Knihy ABZ – Martinus.cz – Knihcentrum – eReading – digiport – galerieVodafone – UniKnihy – Alza.cz – Alza.sk – makniha.cz – eknihovna.cz
Ačkoliv nejsem velkým přiznivcem fantasy, byl jsem velmi mile překvapen. Velmi se mi líbila dějová linie přiběhu a vykreslení okolního světa. Kniha se četla velmi dobře. Oceňuji také detailně zpracované charaktery postav a konečnou zápletku příběhu. Jen tak dál Jackie .
Dočetl jsem tvou knihu…
(podotýkám, že jsem nečetl ani jednu recenzi, aby nezkreslovala výsledek)
A abych řekl pravdu, čekal jsem knihu dynamičtější, ale na tom má jistě značnou vinu GOT a jiné vesměs akční počiny. Nicméně jsem během četby zapomněl, že je od tebe a to považuju za největší úspěch. Neber si to osobně, sestřičko, ale moc jsem takhle komplexnímu dílu nevěřil.
Předsudky…
omlouvám se.
Zapomněl jsem, kdo ji psal, protože od první chvíle jsem měl jiné starosti. Snažil jsem přijmout a vštípit si do paměti fakt, že to vypráví dítě. Snažil jsem se odhadnout, co dítě takového věku, v takové politické situaci může ze života mít, co může znát? Myslím věci, o kterých mohli jen slyšet vyprávět, protože nikdy nebyli ve městě. Izolováni v lese a pořád ve střehu. Snažil jsem do něj vžít a na něčem tě nachytat. Marně. Knížka je sociálně uvěřitelná, nezvyklá a podle mě pro mladší cílovou skupinu. Je příjemná, vyvážená a člověku, který tě zná, vypoví víc o tobě, než o něm. Pokračuj, tohle byl krásný začátek kariéry, který mi zpříjemnil pár hodin života.
Gratuluju!!!
Já ten příběh prostě miluji, Jackie.
Přečetla jsem si knihu v elektronické podobě a moc se mi líbila. Od prvních řádků mně vtáhla do děje a nepustila až do samého konce. Ten mi pravda přišel maličko useknutý, ale po přečtení dodatku jsem i já musela uznat, že to vlastně nebylo až tak na škodu. Asi nejpůsobivější pro mě byl okamžik, kdy se vyvolená musela vzdát toho nejcenějšího, co na tom světě měla. Bylo mi líto Arthura, který do poslední chvíle věřil v proroctví a hlavně ve svou přítelkyni, která skutečně byla vůdkyní každým coulem.
Kniha první byla od začátku do konce plná akce a napětí. Nechápala jsem, jak to ty děti všechno dokázaly a postava Kolgara byla od vstupu na scénu naprosto dokonalá.
Kniha druhá přímo navazovala a i když se děj značně zpomalil, hrozně se mi líbily scény „bezstarostného“ dětství Arthura a jeho přátel. Dokonce i ta šikana tam dávala smysl. Líbila se mi myšlenka, jak nálepka, kterou nám občas dává okolí, aniž by věděli co tím mohou způsobit, může negativně ovlivnit naše rozhodování… Sebastian mi přišel na svůj věk až příliš vyspělý, ale nepůsobilo to zde vůbec rušivě a Anatola jako malá holčička byla jako andílek, mezi samými ďáblíky.
Knihu třetí jsem pro sebe nazvala „dospívání“. Z dětí se staly puberťáci a do života jim vstoupily první lásky i nenávisti. Z Frederika šel místy strach, ale nakonec se právě z mněho stala má nejoblíbenější postava v celé knize.
Kniha čtvrtá pak byla celá jakýmsi strhujícím závěrem celé kroniky Arthurova života. A nejen jeho, samozřejmě. Nejedno tajemství, očekávané dítě, zrada, bitva… Jakoby všechny předchozí události neodmyslitelně směřovaly právě do toho bodu, odkud už nebylo cesty zpátky. Bylo mi jich líto. Život umí být krutý. Lidé umějí být krutí. Někdy zkrátka neexistuje „happyend“. A přece v knize nebylo pořád jen temno a bolest. Skončil se jejich příběh dobře či špatně? Nevíme… spoustu otázek zůstává nezodpovězených, ale nešťastná kvůli tomu nejsem. Naopak. Kniha se mi moc líbila a i slza při čtení ukápla.
Výsledek? Dala bych 4 hvězdičky z pěti. Text se četl prakticky sám a i když místy zněly některé věty kostrbatě a tu a tam se dal nalézt překlep a typograficky šla jistě rozvrhnout lépe, pořád to je na českou fantasy naprostá špička. Hlavně se jedná o originální příběh z originálního světa a vůbec nevadí, že některé myšlenky v něm prezentované působí jako klišé. Ty postavy mi přirostly k srdci svým lidským způsobem a pro to, jak barvitě a uvěřitelně byly jednotlivé charaktery zobrazeny.