Adamar Brangan

Jméno (Titul):  Adamar Brangan, vévoda Severský (nar. 100 A.K. – 179 A.K.)
Rodiče: Leonard Brangan, vévoda Severský (nar. 80 A.K. – 145 A.K.) ; Martha Branganová, rozená Siloniová (nar. 79 A.K.  – 147 A.K.)
Sourozenci: nemá, je jedináček
Manželka: Charlotte Branganová, rozená Dauthová (nar. 105 A.K, svatba 124 A.K.)
Potomci: Cormac Brangan (nar. 125 A.K.)
Vyskytuje se v příbězích: Dračí srdce, Dračí právo

Vzhled:
Výška:  1,80 m
Váha: 79 kg
Vlasy: černé kudrnaté, délka cca 15cm
Oči: černé

Charakter:
Adamar se dá ve zkratce popsat jako šedá eminence v pozadí. Má o všem povědomí a na každého ví informace, které se mu hodí, aby je případně mohl vydírat.

Politikaření je pro něj koníček. Má schopnost ustát jakoukoliv situaci a i v době krize nedávat najevo žádné emoce.

Informace o životě:

Již od mala dokázal lidmi kolem sebe manipulovat. Rodiče jej zbožňovali a udělali by pro něj cokoliv. I proto mu nedojednali sňatek a nechali na něm, aby si vybral ženu dle svého uvážení.

Již rok po svatbě se narodí jeho dědic – syn Cormac. Adamar poté odmítá další potomky. Argumentuje tím, že by bylo nutné dělit majetek rodu na menší části. Manželka, ač se tím léta trápí, mlčky souhlasí a upíná se na svého jediného syna. Taktéž Adamar je svým synem fascinován. Považuje jej za nejdokonalejší bytost. Jeho obdiv se postupně mění a v době puberty Cormaca svádí. Od té doby spolu udržují incestní vztah.

Adamar zastává vévodské povinnosti již od svých čtyřiceti letech (140 A.K.), kdy mu otec přenechává své postavení. Ač se o tom veřejně nemluví, je to z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu. Po smrti otce (145 A.K.) se stává vévodou.

V době příchodu vévodkyně Eillen Fir ke dvoru je Adamar již znuděn politickým děním. Vévodkyni proto považuje za příjemné zpestření nudných dnů. Nepovažuje ji za někoho důležitého, a proto je překvapen, když dojde k oznámení sňatku vévodkyně s králem. Jako projev dobré vůle vévodkyni nabízí dodávku materiálu na opravu Wildaranských hradeb.

Po nečekaném úmrtí krále chce převzít moc do svých rukou. Ač sám nikdy nechtěl vládnout, odmítá myšlenku, že by království vládl Lardin Kuvelt. Královna se však vzpamatovává z prožitého šoku a tak Adamar ustupuje do pozadí a vyčkává. Po pohřbu královna náhodou přichází na jeho milenecký vztah s vlastním synem. Je ochotna mlčet za podmínky, že jí bude bezvýhradně podporovat a pomůže ji jmenovat regentem Creagana Elata. Jelikož druhou alternativou je odhalení jeho vztahu a odebrání majetku a postavení celému rodu, Adamar souhlasí. I přesto dává královně najevo, že za ní odmítá dojednávat nutná spojenectví.

Za doby vlády regentské rady je vévody určen, aby byl neustále s regentem a kontroloval vše, o čem rozhoduje. Po smrti královny, únosu prince a vznesení nároku na trůn ze strany Margarity Elaty bez váhání zrazuje. Potají posílá vojsko na Wildaran a nabízí Margaritě svoji oddanost. Současně na Dramonu prodlužuje jednání a plánování případného boje, jen aby měla vojska čas se dostat na Wildaran.

Při střetu na Planině smrti vychází jeho zrada najevo. Společně s Margaritou čelí regentskému vojsku. Jelikož regentovi poskytl pluky lučištníků, kteří uzavírali regentská vojska, dostal tak regenta do léčky. Na upozornění, že útokem by zabil i svého syna, reaguje prohlášením, že ten už dědice rodu zplodil a tak je vlastně k ničemu a nad jeho smrtí truchlit nebude. Není známo, zda to myslí doopravdy nebo zda bezcitnost pouze předstírá.

Protože se před začátkem bitvy na Planině zjeví draci, kteří určí právoplatného krále, k boji nakonec nedochází a Adamar se ocitá na straně poražených. Očekává, že za svoji zradu bude popraven. Nakonec jej však, v té době již král, Creagan Elat odsuzuje k doživotí v klášteře se zákazem kontaktovat kohokoliv ze své rodiny.

Adamar po příchodu do kláštera rychle poznává zákulisí a postupně se dostává do pozice, ze které svým způsobem klášter řídí. Umírá s pocitem, že se svým způsobem stal králem ve svém malém království.