Potomci Lucase Veilla

Generace 1

Lucas Veill (193 – ) + Amanda Veillová (194 – ) – Gaetská větev rodu

• Lucase v dětství fascinuje historie rodiny, kde až do jeho pradědečka byli léčitelé. Rozhoduje se proto studovat a obnovit tuto tradici. I když si je od určitého věku vědom, že je adoptovaný a tak tradice léčitelů se jménem Veill sice bude pokračovat, pokrevně však ne, je mu to jedno a studiemi prochází jako jeden z nejlepších studentů. Se svolením rodičů poté cestuje do Tristenolu a Tezárie, aby získal praktické zkušenosti. V městě Gaeta potkává Amandu, do které se zamilovává na první pohled. Ta jej nejdříve odmítá, přestože i jí se Lucas líbí – bojí se, že by musela opustit svůj domov a odstěhovat se do cizí země. Lucas, vzhledem k tomu, že je až třetím synem dramonského vévody, si je vědom toho, že nezdědí žádný majetek a že léčit může nemocné kdekoliv, se rozhoduje odstěhovat do Tezárie. Amanda, když si uvědomí, co pro ni byl schopen udělat, svoluje k sňatku. Přesně dva roky po jejich seznámení se berou v Gaetě. Poté odjíždějí na svatební cestu do Aldormy, aby se Amanda seznámila s Lucasovou rodinou.

Generace 2

Thomas Veill (214 – ) + Selena Veillová (218 – ) – svatba roku 232

• Lucas vybírá svému synovi jméno s ohledem na rodinnou tradici, kdy mužští potomci měli křestní jméno začínající na písmeno T. Vzhledem k tomu, že v době, kdy se Thomas narodí, přichází jeho sestra o své vlastní dítě a on sám má se ženou mnoho starostí s chodem lazaretu, je Thomas vychováván tetou Anikou. Od sedmi let se začíná učit od svého otce, v patnácti je již schopný určit léčbu běžných nemocí. V osmnácti asistuje u prvního porodu a od dvaceti má na starosti právě porodní oddělení nemocnice. Selenu poznává ve svých osmnácti letech, kdy je otcem vyslán do Zary na zkušenou. Jednoho večera je s ní spatřen o samotě a je donucen k sňatku, aby neutrpěla její čest. Po sňatku odjíždí zpět do Gaety, aby rodičům přiznal, co se stalo. Rodiče jej neodsuzují a Amanda s Thomasem odjíždí, aby společně Selenu bezpečně dovezli do Gaety. Ač jsou manželé, k ničemu mezi nimi nedochází do Seleniných sedmnáctých narozenin – do té doby je v Thomasových očích stále dítětem. I přes takový začátek vztahu tvoří spokojený pár.

Tobias Veill (216 – ) + Mona Veillová (214 – ) – svatba 232

• Tobias se s Monou poprvé setkává ve svých třinácti letech, kdy přivedou dívku do nemocnice. V té době městem probíhá epidemi spály a je tak nutné, aby v nemocnici pomáhal každý, kdo je to schopný. Ač se zdá, že Mona nepřežije, Tobias se snaží udělat cokoliv, jen aby ji pomohl. Když jeho otec vidí zoufalství v jeho očích, vzpomíná, že se stejně cítil, když nedokázal zachránit svého synovce a tak Tobiasovi pomáhá a věnuje Moně mnohem více času, než by v dané situaci bylo vhodné. V šestnácti letech Monu žádá o ruku. Ta nejprve souhlasí hlavně z pocitu vděčnosti, postupně se však do Tobiase zamilovává.

Tamara Veillová (223 – 283)

• Roku 229, v době, kdy Gaetou probíhá epidemie spály, se nakazí, a i když přežije, zůstává po zbytek života slabá. Tak jako bratři získává vzdělání v oboru a tak si je vědoma toho, že případné těhotenství by nemusela přežít. Rozhoduje se tak neprovdat se a se souhlasem rodičů otvírá v nemocnici křídlo pro staré lidi bez rodiny, kteří by bez péče umřeli. Vzhledem k lásce a péči, kterou jim v jejich posledních letech věnuje, stává se často, že tito lidé odkazují svůj majetek nemocnici. Rodina tak má dostatek financí na nutné opravy a přístavby. Touto dobou začíná pronikat věhlas rodu Veill i do dalších Tezárijských měst.

Generace 3 – Thomasova

Timon Veill (236 – ) + Andrea Veillová (235 – ) – svatba roku 254, tato větev dál vede nemocnici v Gaetě

• S bratrancem Tiborem narozeným ve stejný den jsou jako dvojčata. Po městě provádějí lumpárny, ale naštěstí je nikdo nedokáže chytit při činu. Současně se však učí léčitelskému řemeslu a veškeré jejich lumpárny jsou vlastně jen touha vychutnat si dětství a bezstarostnost, jak je to jen možné. Od svých patnácti let jsou navíc známi jako sukničkáři, kteří si však dávají pozor na případné následky. V osmnácti poznávají dvojčata Annie a Andreu, kterým se daří nemožné – zklidnit oba dva a zatoužit po rodinném životě.

Anika Veillová (237 – ) + Mark Adair (235 – )

• Svoji první dceru pojmenovává po tetě, která ho vlastně vychovala. Jako by bylo toto jméno prokleté, Anice se podaří otěhotnět pouze jednou a dítě týden po porodu umírá na zástavu dechu. Vzhledem k tomu, že je útlocitná, léčitelství pro ni není vhodným povoláním. S Markem, který je nejmladším synem kupce, vypomáhají alespoň tak, že zlepšují účetní systém – v čemž jim s radostí pomáhá Markův otec.

Theresa Veillová (240 – ) + Gideon Grant, později Veill (239 – ) – svatba roku 258, budoucí Mervilská větev rodu

• Prvních dvanáct let oba užívají manželovo příjmení. Když však Gideonova rodina způsobí v Gaetě skandál, rozhodují se odstěhovat do Mervilu se a začít s čistým štítem. Vzhledem ke vzdělání, kterého se Therese dostalo, chtějí pokračovat v rodinné tradici a dál se věnovat léčbě. Gideon za dvanáct let získal praxi ve výrobě mastí, proto souhlasí. Vzhledem k tomu, že jméno Veill už začíná být známo (jejich masti a tinktury se dovážejí do ostatních Tezárijských měst), přichází Gideon s myšlenkou, že se vzdá svého příjemní. Theresa, ač v šoku, nakonec z pragmatických důvodů souhlasí.

Tom Veill (250 – ) + Eliza Veillová (270 – ) – svatba roku 290, tato větev má na starost chod starobinců v Gaetě

• Po smrti své tety Tamary přebírá chod domova pro staré. Nechává vystavět nový domov pro starce, ve kterém poprvé zaměstnává lidi mimo rodinu – nejdříve ošetřovatelky, později i léčitele. Jednu z ošetřovatelek si i přes jejich věkový rozdíl bere za ženu. Po dohodě s rodinou zůstává starobinec v péči Tomových potomků.

Generace 3 – Tobiasova větev

Helena Veillová (234 – )

• O jejím osudu není nic známo.

Tibor Veill (236 – ) + Annie Veillová (235 – ) – svatba roku 254 – budoucí Harenská větev rodu

• S bratrancem Timonem narozeným ve stejný den jsou jako dvojčata. Po městě provádějí lumpárny, ale naštěstí je nikdo nedokáže chytit při činu. Současně se však učí léčitelskému řemeslu a veškeré jejich lumpárny jsou vlastně jen touha vychutnat si dětství a bezstarostnost, jak je to jen možné. Od svých patnácti let jsou navíc známi jako sukničkáři, kteří si však dávají pozor na případné následky. V osmnácti poznávají dvojčata Annie a Andreu, kterým se daří nemožné – zklidnit oba dva a zatoužit po rodinném životě.

André Veill (239 – ) + Livia Veillová (245 – ) – svatba roku 289, budoucí Zarská větev rodu

• Do svých pětadvaceti let pracuje v Gaetě v rodinné nemocnici a na ženění nemá pomyšlení. Vzhledem k tomu, že jeho rodina je již známá svými léčitelskými schopnostmi, je to právě on, kdo je vyslán do přístavního města Zara, aby zde pomohl s léčbou nečekané epidemie. Jeho zápal, kdy je schopen pracovat skoro osmnáct hodin denně a jen minimum času odpočívat, mu mezi místními přináší obdiv a úctu. Po šedesáti dnech epidemie upadá a André se vyčerpáním hroutí. V tu chvíli se seznamuje s Livií – devatenácti letou dívkou, která se o něj stará dnem i nocí. Společně poté žijí několik let, aniž by se vzali, a to i přesto, že spolu mají dvě děti. Svatbu mají až v době, kdy je Andrému padesát let. V Zaře se seznamuje s Derekem Deanem, námořníkem a vzdáleným příbuzným. Ač je mezi nimi věkový rozdíl sedmnáct let, stávají se dobrými přáteli. Když jej později Derek žádá o pomoc s úkrytem Amy a Jetta – dalších vzdálených příbuzných – neváhá ani chvíli a vydává je za svého synovce s ženou z Gaety. Ačkoliv je proti jejich nápadu, vyplout najít starý kontinent, nedaří se mu je přemluvit a tak se jim alespoň snaží pomoci tak, že jim nakupuje co nejvíce zásob na cestu – včetně dostatečného množství tinktur, mastí a sušených bylin.

Generace 4 – Tobiasova větev

Alvin Veill (257 – ) + Nelly Veillová (260 – ) – svatba roku 280

• Spolu s dvojčetem, bratrem Adamem, od mala sní o získané slávě. Uvědomují si však, že v Gaetě nemají čím vynikat, protože v léčitelství pracuje celá rodina. V sedmnácti se tedy rozhodují odstěhovat do Hareny a zkusit své štěstí tam. Jejich představy však hned v počátku narážejí na realitu. Ač je rodina Veillů již známá, Harenští je mezi sebe nechtějí plně přijmout. Pracovat s nemocnými jim nezakazují, nedovolují jim však založit si vlastní nemocnici. Alvin s Adamem tak mohou pracovat pouze u místního léčitele. Svými znalostmi si sice získávají všeobecnou úctu, ale není to přesně to, po čem toužili. Oba bratři uvažují, že by se vrátili zpět domů. Alvin se však zamilovává do čtvrté dcery vojevůdce a nakonec se rozhodne překousnout svoji pýchu a zůstat.

Adam Veill (257 – ) + Helena Veillová (258 – ) – svatba roku 300

• Adam je oproti svému bratru, co se týká dívek velmi nesmělý, a tak dlouhá léta zůstává sám. Ačkoliv se jeho bratr s ženou snaží jej seznámit s její kamarádkou, ti dva kolem sebe léta pouze krouží. Když už konečně přiznají oba své city, je Adamovi čtyřicet dva let a Heleně o rok méně. Ač nemají žádné děti, prožívají spolu šťastný život.

Generace 5 – Tobiasova větev

Sid Veill (285 – ) + Linda Veillová (283 – ) – svatba roku 302

• V nemocnici vyrůstá po boku léčitelovi vnučky Lindy a tak nikoho nepřekvapuje, když se dávají dohromady a v sedmnácti letech, respektive jejích patnácti, berou. Když později léčitel umírá, nachází poslední vůli, ve které si přeje, aby jeho nemocnice připadala do rukou Sida a Lindy. Harenští toto přání uznávají, přesto na Sida nadále koukají jako na cizince, a to i přesto, že je potomkem jedné z nich. Sid si z toho však nic nedělá a soustředí se jen na to, jak pomoci nemocným.

Ros Veill (289 – 340) + Elaine Veillová (295 – ) – svatba roku 310

• S Elaine mají čtyři dcery a jednoho syna. Ros umírá při Harenském povstání. Tak jako jeho bratr a všechny děti, léčí každého zraněného bez ohledu na stranu, na které bojuje. Ros umírá ve chvíli, kdy se snaží zachránit pětiletého chlapce. Ačkoliv mu každý říká, že je to nebezpečné, neváhá ani chvíli a pro dítě běží. Když už je skoro v bezpečí, zasahuje ho otrávený šíp. V bolestech, které se mu rodina snaží tišit bylinkami, do pěti dnů umírá. Chlapec však přežívá. Tato událost pak vede k vyhlášení nemocnice jakožto území míru, kam může každý přijít požádat o pomoc a nikdo nebude odmítnut – což obě strany dodržují. Po konci povstání rod Veillů konečně získává úctu a přestávají na něj pohlížet jako na cizince.